Potštejn: Zřícenina nad zříceniny
50.08223565° v. d.
16.30740524° s. š.
Potštejn je obec se stejnojmenným hradem v regionu Rychnova nad Kněžnou. Leží 4 km jihovýchodně od Vamberka a stejným směrem 9,5 km od Rychnova.

Od konce 19. století do roku 1924 se obec nazývala Potštýn nad Orlicí, jméno je odvozeno od německého Pottenstein. I německé pojmenování je poněkud zkomolené. Původcem jména je hrad nazývaný Puttenstein – vyslovme Putenštajn, nikoli Potenštajn. A název lze přeložit jako Půtův kámen. Skutečně totiž patřil jistému Půtovi, příslušnému k rodu Drslaviců. Jako vlastník hradu je v pramenech uváděn v roce 1259. Půtov syn Mikuláš se stal loupeživým rytířem, dokonce proti němu v roce 1339 musel markrabě Karel, pozdější král Karel IV., osobně vytáhnout. Mikuláš půtku nepřežil, Karel hrad dobyl a nechal jej rozbořit. O jeho obnovu se však později sám Karel zasadil. V roce 1495 koupil hrad Vilém z Pernštejna a pustil se do jeho mohutné přestavby. Areál nakonec zasahoval přes celý hradní kopec. V 60. letech 16. století převzal hrad do vlastnictví Václav Hrzán z Harasova. Ten vtiskl hradu renesanční prvky. Další přestavba hradu pochází ze 17. století. V roce 1746 jej koupil hrabě Jan Ludvík Harbuval Chamaré a budovy hospodářského dvora hradu nechal přestavět na zámek. Zbytek hradu, zničený a zpustlý vlivem celospolečenských změn v 17. století, se postupně měnil v ruiny, ve zříceninu – dnes jednu z největších v České republice. 

Vývoj hradu byl od počátku spojen s podhradím, s městečkem Potštejn. Rovněž osudy měly obec i hrad stejné, hospodářský úpadek za třicetileté války se jí nevyhnul. Malebná obec mezi pahorky podhůří Orlických hor a obtékaná vodami Divoké Orlice proslula výrobou hedvábí. Plátenickou manufakturu, jejíž stavba se dochovala, nechal založit Jan Ludvík Chamaré. A tak v zahradách zámku rostly moruše pro výživu bource morušového, plátno se vyváželo do Středomoří a nad jeho kvalitou dohlížela císařovna. Aby hrabě Jan Antonín Chamaré doložil, jak prvotřídní hedvábí je, v roce 1791 nechal z plátna ušít horkovzdušný balon a vypustil jej k oblakům. Byl to rovněž Jan Antonín, který stojí za dodnes oživovanou legendou o pokladu skrytém v hradě. Tradované pověsti totiž uvěřil a hrad osobně překopával. Není divu, že si hrad našel cestu i do literatury, proslavil jej Alois Jirásek v povídce Poklad. V Potštejně byla roku 1870 obnovena Jednota bratrská. Městečko skutečně nebylo ve víře vlažné, je v něm dosti kostelů, ať už třeba kostel sv. Marka, nebo svatostánek Jednoty bratrské, ale i další. Obdivuhodné je i starobylé jádro s trojúhelníkovým náměstím a původní domy krčící se na úbočí pod zalesněným svahem. Chloubou Potštejnských je však především zámek. 

Od devastace k oživení 

Zámek se hraběti Chamaré podařilo dostavět v roce 1755. V polovině 19. století se dědička panství Alžběta Chamaré vdala za Prokopa Dobřenského z Dobřenic. Jeho rodu byl zámek v roce 1945 zkonfiskován. Na čas si jej pronajalo britské velvyslanectví, pak na více než čtyřicet let sloužil ROH. Do roku 1989 zámek chřadl, trpěl nevhodnými úpravami, jeho inventář byl převezen jinam nebo rozkraden. Neúdržbou trpěl zámek však až do roku 2004. Tehdy jej koupili manželé Nováčkovi. Ti zámek postupně opravují, zpřístupnili jej veřejnosti a oživili jeho interiéry, ale i okolí. Park, který hrabě Chamaré nechal poprvé upravovat v roce 1757, potřeboval po dlouhých desetiletích urychlený zásah. Regenerace dřevin, spolu s doplněním vhodných rostlin z hlediska historické návaznosti funkčnosti parku jako celku, se podařila. Projekt na úpravu parku byl spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí. Procházky parkem jsou nyní bezpečné a slouží volnočasovým aktivitám široké veřejnosti. 

Kolem Divoké Orlice 

Potštejn leží na obou březích středního toku Divoké Orlice. Ta na východě, v Orlických horách, protéká Žamberkem (14 km) a Potštejn opouští směrem ke Kostelci Nad Orlicí (10 km), na severozápad. V obou městech stojí zámky. Podél řeky jsou údolím vyznačeny turistické cesty a obě uvedená města spojuje cyklostezka. Z Potštejna lze na kole vyrazit i na jih, k zámku v Brandýse nad Orlicí (10 km). Zámek v Rychnově nad Kněžnou je po cyklostezce přístupný přes Kostelec nad Orlicí. A k relaxaci přímo v Potštejně vybízí procházka Anenským údolím. 

Modlitba J. A. Komenského

Čeští bratři z Jednoty bratrské to za třicetileté války a po ní lehké neměli. Jejich skromnou křesťanskou víru potírala násilná rekatolizace. I „učitel národů“, spisovatel, pedagog a dodnes světově uznávaný český filozof Jan Amos Komenský raději volil vyhnanství, než by opustil své přesvědčení. Nedaleko Potštejna bylo prý v době pobělohorské, po roce 1620, možné zaslechnout modlitby stíhaných Českých bratří a dobrý posluchač to podle Potštejnských dokáže i dnes. Pověst praví, že se stačí v místech zvaných Modlivý důl jen pozorně zaposlouchat. Místo se nachází 2 kilometry jižně od Potštejna, na konci Anenského údolí. Jím je možné projít proti proudu Divoké orlice, stromořadím z lip, které není utvářeno bez ladu a skladu. V aleji stojí lípy několika druhů v uspořádání, které zajišťuje, aby stromořadí bylo co nejdelší dobu v květu.  

Potštejn:  50°4‘53.803“N, 16°18‘28.582“E 

Více najdete na: 

Potštejn:  www.potstejn.cz  

Hrad Potštejn:  www.hrad-potstejn.cz 

Rychnov nad Kněžnou:  www.rychnov-city.cz