Přízemí zámku využívá expozice o dějinách hradu a zámku. Nádvoří a okolí hradu zdobí moderní umění. Do roku 1948 Klenovou vlastnila rodina malířky Vilmy Vrbové-Kotrbové, která sem až do konce svého života jezdila tvořit. Nejčastějším námětem jejích obrazů byly děti (ač je sama neměla). Iniciovala také sbírku dětské tvorby, kterou schraňuje místní bývalá sýpka, u níž je dnes parkoviště. Klenová nese svůj název podle javoru klenu, který dodnes zalesňuje návrší. Nejvýznamnějšího místního rodáka, renesančního humanistu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic připomíná místní restaurace. Záběry z Klenové najdete třeba ve filmu Copak je to za vojáka.

Filmy Tři oříšky pro Popelku, Královský omyl či Šašek a královna zase spojuje 20 km vzdálený hrad Švihov. První písemná zmínka o vodní tvrzi Švihov je ze 14. století. Dobyli jej husité přesilou 8000 pěších a 1000 jízdních vojáků. V 15. století začal Půta Švihovský budovat z tvrze hrad. Ten je dnes spravován Národní památkovým ústavem, rekonstruován byl do podoby pozdně gotického šlechtického sídla. Tvoří jej dva obytné paláce, vysoká vstupní věž a hradní kaple. Hrad obepínají dva vodní příkopy, ty mohly být naplněny vodou z okolních rybníků, napájených kanály z řeky Úhlavy. Město Švihov získalo dotace z OPŽP na zkušební vrty.